Ověřovat, ověřovat, ověřovat. Jak se bránit fake news nás učí nové studentské aplikace

" "

Mediální analytici se shodují, že lidé ve věku mezi 15 až 19 lety ztratili kritické myšlení a nečtou noviny. Jsou uzavření ve své sociální skupině, nemají povědomí o manipulačních a propagandistických technikách. V dnešní době může být novinář kdokoli a cokoli vypustit do online světa.
Vzniká proto několik spolků a organizací, které sestavují návody, jak se dezinformacím bránit, rozpoznat je a naučit to právě mladé lidi. Také říkají, že takto zkreslené vidění reality se projeví nejvíce při volbách, kdy většinová společnost ovlivní život každého jedince.
mediální gramotnost

Zvol si info a nebuď demagog

Pravděpodobně nejznámějším webem, který odhaluje lži a klamná nebo zavádějící tvrzení, hlavně politiků, se jmenuje Demagog.cz. Každou větu, například státníka, řečenou do médií, ověřuje a zveřejňuje, v čem měl pravdu a v čem se mýlil. Přičemž přidává důkazy a rešerše.
Projekt několika studentů Masarykovy univerzity v Brně Zvolsi.info se zaměřuje právě na žáky a studenty. Zakladatelé navštěvují školy a přednáší o podstatě propagandy a fake news a jejich praktikách. Zároveň se účastní seminářů a panelových diskuzí, aby informovali nejen studentskou část veřejnosti.
Novinkou na trhu je aplikace MindBrella. Ta je dostupná pro Google Chrome a jejím úkolem je vyhodnocování důvěryhodnosti facebookových stránek a skupin. Měřítkem je, odkud čerpají informace, tedy zda pochází z desinformačních webů.
Mediální výchova se pomalu, ale jistě dostává do školních osnov. Existuje ale pět základních pravidel, jak klamnou informaci a článek poznat.
falešné novinky
Těmi by se měl řídit každý čtenář:
Zdroje a nejmenovaný svědek
Článek by měl vždy uvést autora a zdroje informací. Stává se, že na internetu záměrně vzniknou tři články, které se o sebe zdánlivě opírají a potvrzují jeden druhý. Ve výsledku ale zjistíte, že ani jedno tvrzení pravdivé není a web není pravý. Stejně tak autor citace musí být jmenován, anonymní řečník nemusí existovat.
Svalování viny
Vracíme se k určité sociální bublině, ve které existuje společný nepřítel. A právě na něj je v článku jmenovitě svalována vina. Ačkoli s danou problematikou třeba nemá nic společného, popřípadě ji tímto způsobem neovlivňuje.
Vymýšlení faktů
Opět případ anonymních citací, jejichž autor se například k tématu nikdy nevyjádřil. Popřípadě informace, které nejsou ověřitelné a nejsou pravdivé. Každá pravda jde totiž dohledat.
Manipulace fotkami, photoshop
V posledních pár letech oblíbená taktika desinformačních webů.  K článku se použije fotka, která s ním vůbec nesouvisí, je upravená a oříznutá. U každé fotky se dá vyhledat kde vznikla a k čemu se vztahuje. Často se přidává fotografie útočící na emoce člověka a vyvolává tak nepříjemný pocit, což ovlivňuje celkové vnímání článku.
Hra se strachem a emocemi
Stejně jako u fotografií, autoři klamných článků útočí na nižší lidské pudy a emoce. Nejčastěji využívají samozřejmě strach. Zpráva by měla být vždy objektivní a absolutně nezaujatá.

Ověřovat, ověřovat, ověřovat. Jak se bránit fake news nás učí nové studentské aplikace
Ohodnoťte příspěvek